Populace

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo v jednotlivých zemích, lokalitách, či městech vytváří Pj. Rozdělujeme lidi, kteří žijí ve městě a jeho okolí, tedy se účastní jeho obrany a lidi žijící na venkově. Z lidí žijících ve městě získává panovník peníze na daních a jídlo. Vesničané jsou rozděleni do tří kategorií, na přátelské, neutrální a nepřátelské.
První jsou lidé, kteří ve městě žijí a živí se obchodem a řemeslem. Ti vydělávají peníze, které pomocí daní může panovník (hráč) z nich dostat. To je odvislé od prosperity města, kterou vysvětlíme později. Tato skupina se podílí na obraně města.
Druhá skupina jsou vesničané žijí ve městě, nebo v jeho okolí a vyrábějí jídlo. (Ať už pěstují obilí, či chodí na lov do lesů.) Tato skupina se v nebezpečí stahuje do města a také se účastní obrany.
Třetí skupinou jsou necivilizovaní barbaři, přátelští jsou závislí na městech, dají se zdanit, jsou usedlí, dají se naverbovat do armády, pomáhají v obraně dané oblasti. Neutrální barbaři se neúčastní bojů a nechávají přes své území procházet armády. Nepřátelští barbaři přepadají vesnice přátelských a přepadají obchodníky a poutníky. Bojuje s nimi městská domobrana a přátelští vesničané.

Přírůstek ve městě

Přírůstek obyvatelstva je normálně plus 2% každý rok. Prvních pět let je zvednut o 2% za nově vzniklé město + 3% za asimilované vesničany žijící na tomto území (toto číslo může Pj snížit podle nepřátelského vztahu domorodých obyvatel, či naopak zvýšit díky velmi schopné asimilační politice panovníka). U měst starších pěti let dochází k nárůstu počtu nemocí a celkově špíny. Nárůst špíny se počítá velikost hradeb (v km) mínus počet obyvatel (v 1000). Toto číslo může navýšit přírůstek až o dvě procenta. Jeho mínusová hodnota se však přičítá i z minulých let. Úbytek nemůže přesáhnout 10%. Existují však stavby, které mohou špínu města snižovat.
Příklad:
Ve městě, které bylo založeno před 5 lety, žije 5000 obyvatel. Délka hradeb je 4 km. Tedy 4 - 5 = -1. Normální přirozený přírůstek města je 2%, ovšem za špínu je odečteno jedno procento. Celkový přírůstek města je 1%.
To samé město po několika letech navýšilo svou populaci na 7000, hradby však zůstaly stejně dlouhé, tedy 4 km. Úbytek obyvatelstva díky špíně je 4 - 7 = -3%. Přirozený přírůstek je 2%. tedy Celkový úbytek obyvatelstva ve městě je -1%. O rok později bude úbytek obyvatelstva o 2%. Pokud by však panovník postavil nějakou z budov, která by pozitivně ovlivnila čistotu města, mohl se špíny opět zbavit.

Přírůstek na venkově

Obyvatelstvo vesničanů se dělí na tři frakce. Přátelští se navyšují o 3% každý rok a k tomu se přičítá přírůstek příchozích z neutrálních. Přátelsky naladění vesničani se mohou přesunout k jiné skupině jen díky špatné politice vládce a to rozhoduje Pj. Neutrální se každý rok přirozeně přesouvají k přátelským 2%. Pokud panovník dá neutrálním dostatek jídla. Tedy jídlo, které uživí jednu čtvrtinu této skupiny, tak se zvedne přírůstek přátelských o dalších 8%. Více jídla nemá smysl barbarům dát, obecně to značí, kolik obilí se mohou barbaři naučit pěstovat a tím se stanou usedlými a přátelsky laděnými vůči panovníkovi. Naproti tomu může panovníkův nepřítel dát těmto lidem jídlo, aby uživil jednu třetinu obyvatelstva a zbraně (které se zjednodušeně budou počítat jako 0,25 zlaťáku krát počet barbarů, kteří přešli na stranu nepřátelských. Těch může být ročně až 5%.
První jsou lidé přátelsky naklonění vládnoucímu rodu. Panovník je může najímat do svých služeb, bojují s nepřátelskými a brání v průchodu nepřátelských armád. Chodí do měst prodávat jídlo na trh.
Druhou skupinou jsou neutrální barbaři. Ti jsou úplatní, nejsou závislí na městech a jejich prioritou je klid a mír.
Poslední skupinou jsou barbaři nepřátelští vůči vládnoucímu rodu, ať způsobenou špatnou politikou panovníka, či tím, že byli někým uplaceni. Jejich přirozený úbytek je 1% každý rok. Nepřátelští barbaři svádí boje s městy a tím jim vysávají pokladnu. Tedy jedna desetina nepřátelských barbarů napadá obchodníky, vesničany a jinak jim škodí. Aby k tomu nedocházelo, musí být ve městech armáda s větší silou, než mají nepřátelští barbaři. Pokud tomu tak není, tak se každý rok utkají obě strany. Síla barbarů je jako hraničářů, tedy dvojnásobná, protože přepadají hlavně vesničany a kupce na cestách. Proti nim se počítá síla jedné desetiny přátelských vesničanů plus jedna čtvrtina obyvatelstva měst plus síla armády. Ztráty jsou vždy jen u vesničanů ať přátelských, či nepřátelských (ne u armády).

Vznik měst

Města vytváří Pj na začátku hry, ale pokud hráči chtějí zakládat města nové, tak je to také zahrnuto v pravidlech. Pokud se panovník rozhodne založit novou osadu, tak ho to stojí 200 zlatých (je v tom zahrnuto vykácení dané oblasti, postavení domů pro tyto obyvatele a vytvoření základní administrativy daného místa) a převedení minimálně 500 lidí z okolních měst do nově vzniklé osady.
Městem se stává daná osada, když je panovníkem pět let obsazená a má určitou minimální populaci tedy 800 obyvatel.
Nebo počet obyvatel v dané osadě vzroste na 5 000.
Nebo když daná osada vydělává ročně více jak 2 000 zlaťáků (před zdaněním).

Daně

Tato složka ovlivňuje spokojenost vesničanů a měšťanů. Pokud jsou daně jedna čtvrtina toho, co vydělají obyvatelé říše, tak je stav neutrální. Tedy, lidé se nebouří ani se necítí nijak významně spokojení. Pokud však panovník nechá vybírat vyšší daně, tak se snižuje loajalita lidu. Kladným daním lidé začnou důvěřovat až po třech letech, zato zvýšení daní je ovlivní okamžitě. U vesničanů dochází k přechodu podle tabulky:
daně žádné - 10% lidí přechází z neutrálních k přátelským a 5% z nepřátelských k neutrálním.
daně 1/6 - 8% lidí přechází z neutrálních k přátelským a 2% z nepřátelských k neutrálním.
daně 1/5 - 5% lidí přechází z neutrálních k přátelským a 1% z nepřátelských k neutrálním.
daně ¼ - 2% lidí přechází z neutrálních k přátelským.
daně 1/3 - 5% lidí přechází z přátelských k neutrálním a 1% lidí přechází k nepřátelským.
daně ½ - 8% lidí přechází z přátelských k neutrálním a 3% lidí přechází k nepřátelským

Bohatství měst

Je odvislá od výšky daní, zvedá zisky měst a projevuje se také při drancování. Pokud jsou daně vysoké ¼, tak se městské bohatství nerozvijí. Pokud jsou daně vyšší, město upadá, tedy ekonomicky to po určité době neunese a vzbouří se. Panovník každý rok získává 5% celkového bohatství města na clech a pomocí jiných úřednických pomůcek. Bohatství města se tímto nesnižuje. Maximální hodnota bohatství města je počet měšťanů (řemeslníci, horníci a kněží a univerzita) krát poměr města krát pět plus počet zemědělců, kteří žijí ve městě a jeho okolí krát tři.
Daně žádné - Každý rok se bohatství daného města navyšuje o ¼ zlatých, které obyvatelé vydělají a ¼ výnosu obilí obyvatel zde žijících. Toto číslo v rámci jednoduchosti spojíme a vnikne nám hodnota bohatství města.
Daně 1/6 - každý rok se bohatství města zvedne o o 1/12 zlatých, které obyvatelé vydělají a 1/12 výnosu obilí obyvatel zde žijících. Toto číslo v rámci jednoduchosti spojíme a vnikne nám hodnota bohatství města.
Daně 1/5 - Každý rok se bohatství daného města navyšuje o 1/20 zlatých, které obyvatelé vydělají a 1/20 výnosu obilí obyvatel zde žijících. Toto číslo v rámci jednoduchosti spojíme a vnikne nám hodnota bohatství města.
Daně ¼ - Bohatství měst se nenavyšuje.
Daně 1/3 - Dochází k nárůstu chudoby o 1/12 zisku zlatých i 1/12 obilí. Jakmile toto číslo dosáhne 0,5 počtu obyvatel města, tak se město zhroutí a vzbouří se.
Daně ½ - Dochází k nárůstu chudoby o 1/4 zisku zlatých i 1/4 obilí. Jakmile toto číslo dosáhne 0,5 počtu obyvatel města, tak se město zhroutí a vzbouří se.

Výnosnost měst

Tato hodnota ovlivňuje výnosy, které získávají obchodníci v daném městě. Je odvislá v několika parametrů. Tedy od toho, jestli se město nachází na obchodní stezce, jestli náhodou nemá nějakou významnou surovinu (zlato, železo, vápenec, cín, keramická hlína, drahokamy...), je to hlavní město, tedy centrum říše. Tuto hodnotu určuje Pj.
Hodnotu výnosu získáme vynásobením populace řemeslníků hodnotou podle tabulky dole, jdou zde započítáni i řemeslníci pracující v dílnách. Nejsou zde však započítáni kněží z chrámů, lidé pracující v univerzitě, lázních, nebo lidé pracující v dolech. K této hodnotě přidáme zisky dolů, dílen, lázní, univerzit a chrámů.

0,3 Město, které se nachází mino civilizaci a je spojené jen prašnými cestami.
0,6 Město, které se nachází mimo civilizaci, je na neupraveném vodním toku a prašné cestě.
1,0 Město, které se nachází na obchodní stezce (tedy na obou stranách se nachází jiná města připojena cestami) a je připojeno prašnými cestami, nebo vodním tokem (splavným).
1,3 Město, které je připojeno štěrkovou cestou, nebo upraveným říčním korytem.
1,6 Město, které je připojeno štěrkovou, nebo upravenou vodní cestou a nachází se u něj speciální suroviny.
1,8 Město připojeno dlážděnou cestou a je hodně vyspělé (má univerzitu), nachází se u něj vzácné suroviny, je na obchodní cestě.
2,0 Město spojené dlážděnými cestami, má přístav ústící do moře, nachází se na obchodní cestě. Má vzácnou surovinu.

Vnitrostátní obchod

Tento parametr ovlivňuje výnosnost všech měst v říši. Hlavní město má vždy své výnosy větší o 15%. Zbylá města jsou rozděleny do ří kategorií, podle typu připojení na hlavní město.
Město je připojeno dlážděnými cestami, nebo upravenými říčními koryty. Jeho zisky jsou zvednuté o 15%.
Město je připojeno štěrkovými cestami. Jeho zisky jsou zvednuté o 10%.
Město je připojeno prašnými, nebo žádnými cestami. Zisky nejsou nijak zvednuté.

Mezinárodní obchod

Tento parametr je jiný pro hlavní město říše, přes který primárně probíhá a jiný pro zbylá města v říši.
Pokud říše obchoduje s kardstvím (rozlohou velkou zemí), se kterou je spojena kvalitními cestami tak se zvedají výnosy v hl. městě o 30% a ve všech zbylých městech o 5%.
Pokud říše obchoduje s kardstvím, se kterým nemá vytvořenou obchodní cestu (nejsou vystavěné obchodní stezky), tak se zvedají zisky v hl. městě o 10% a v ostatních městech o 2%.
Pokud říše obchoduje s kardstvím, se kterým nemá ani hranice tedy nachází se mezi touto zemí jiná země (větší vzdálenosti nemá smysl řešit, protože se to obchodníkům nevyplatí), tak se zvyšují zisky v hl. městě o 5% a v ostatních městech o 1%.
Pokud říše obchoduje s vévodstvím (menší zemí) a má s ní přímé obchodní spojení, tak se v hl. městě zvedají výnosy o 10% a v ostatních městech o 2%.
Pokud říše obchoduje s vévodstvím, ke kterému nevede cesta, nebo je přes někoho jiného, tak se zvyšují výnosy v hl. městě o 5% a v ostatních městech o 1%.

Výnosy v zemědělství

Vliv klimatického pásma

V rámci zjednodušení se nerozlišuje na typy jídla, jen kolik jej člověk potřebuje na rok a kolik jej vyrobí za rok navíc. Tato hodnota se sečte a tím získáme celkový zdanitelný výnos. V našem světě je mapa rozdělena do tří pásem, kdy každé je charakteristické jinými výnosy.
Pobřežní, neboli středomořské, je pásmo, ve kterém zemědělec vyrobí 1,5 jídla. Zahrnuje Ostius, Anabdské království, Emoru, Tragiu, Berkanské království, Paxijské vévodství, Gradézské vévodství a Stříbrné země.
Dále na sever je vnitrozemské pásmo, ve kterém zemědělec vyrobí 1,35 jídla. Zahrnuje Západní kardství, Gracuju a Rudern.
Severské, neboli horské pásmo je oblast, ve které zemědělec vyrobí 1,25 jídla. Zahrnuje Kerdurinské kardství a Stínové země.

Vliv geografického reliéfu

Výnosy země ovlivňuje také tvárnost reliéfu. V rámci jednoduchosti nepočítáme s chemickým složením půdy, ale jen s terénem. Na daném území může žít jen určité množství lidí (nejsou do toho započítání řemeslníci a obchodníci z měst, nebo mobilizovaní vojáci). Lidé se přednostně usídlují v nížinách, pokud je toto území zalidněné, tak začínají osidlovat vrchovinu a nakonec i hory. Platí, že na jednom kilometru čtverečním může žít deset obyvatel.
Prvním typem území je nížina. Je velmi úrodná a zisky obilí jsou tu dvojnásobné.
Druhým typem území je vrchovina. Zde půda není moc úrodná, což se projeví tím, že zde zisky zůstávají stejné.
Posledním typem jsou hory, zde jsou zisky jídla poloviční.

Vliv počasí na výnosy zemědělství

Pj si každý rok za každou zemi hodí 2k6 na úrodu (obilí) jídla, což pak převede do reálných situací v zemi. Hody na kostkách (tímto číslem bude vynásobena úroda v zemi):
1 -
2- 0,5
3- 0,6
4- 0,7
5- 0,8
6- 0,9
7- 1,0
8- 1,1
9- 1,2
10- 1,3
11- 1,4
12- 1,5

Přebytky jídla

Pokud jsou v zemi přebytky jídla, tak se jich může panovník zbavit různými způsoby.
První možností využití těchto přebytků, je uschovat je v kardských sýpkách, kde můžou být využity v dobách neúrody, nebo při přesunu vojsk.
Druhou možností je obchod s jinou zemí. To je na úvaze mezi vládci těchto zemí, ale obecně platí, že za tři jídla by měl dostat panovník jedno zlato. Toto ovlivňuje maximální poptávka v těchto zemích, kterou určuje Pj.
Třetí možností je rozdat jídlo mezi lidi. Což je v obecném poměru šest jídel za jedno zlato pro panovníka. Tato možnost zvyšuje roční přírůstek v místě, kde se panovník rozhodne jídlo prodat. Platí, že se může rozdat nadbytečné jídlo ve výši 1/2 počtu všech obyvatel a to zvýší přírůstek obyvatelstva o polovinu. V rámci jednoduchosti více jídla přírůstek nezvedne a méně se nevyhodnocuje.
Čtvrtou možností je získávání neutrálních barbarů na stranu přátelských. (viz. přírůstek na venkově)

Nedostatek jídla

Pokud přijde hladomor, tak to jde se zemí s kopce a tak má panovník možnost lidem jídlo v dobách nedostatku dodat. Může šáhnout na své železné zásoby, nebo může požádat o jinou zemi, aby dodala své přebytky. Obchod obecně probíhá v poměru tři jídla za jedno zlato a pak má panovník možnost lidem jídlo prodat v poměru šest jídel za jedno zlato, tedy se mu polovina jeho výdajů vrátí. Pokud jídlo prostě chybí, tak se všichni lidé, kteří by měli zemřít, přesouvají na stranu nepřátelských barbarů.
Každý rok se spočítá počet lidí v zemi, kteří nemají co jíst. Jsou to mobilizovaní vojáci, řemeslníci, kněží a horníci. Ti si musejí koupit jídlo a to v poměru jedno zlato za tři jídla. Tato částka se odečítá od celkového zisku zlatých před zdaněním. Z toho si polovinu nechávají obchodníci a druhá polovina se přičítá k bohatství měst, odkud bylo obilí přivezeno, nebo k pokladnici panovníka, který jídlo dovezl.