Emauzský klášter

Na základě privilegia z 9. května 1346 uděleného papežem Klementem VI., mohl český král Karel IV. listinou z 21. listopadu 1347 založit klášter řádu benediktinů slovanské liturgie v Podskalí při starším kostelíku svatých Kosmy a Damiána. Papežský souhlas získal ještě jako moravský markrabě a dostalo se mu jej po jistém váhání s podmínkou, že bude jediným takovým v říši.

Karel IV. si byl vědom politických a duchovních závazků plynoucích z faktu, že po přeslici pocházel ze starobylé slovanské dynastie Přemyslovců a také si uvědomoval jedinečnost českých zemí, coby místo společného dědictví západního latinského ritu s cyrilometodějskou tradicí východní liturgie. Zároveň jeho snahy směřovaly i k odstranění schizmatu mezi západní církví a východními křesťanskými církvemi, proto se rozhodl oživit slovanskou liturgii hlásící se k cyrilometodějské tradici a vytvořit středisko slovanské církevní vzdělanosti, odkud by se věrouka ve slovanském jazyce šířila mezi Čechy i ostatní Slovany. Pozval proto do Prahy především benediktinské řeholníky z kláštera ve Tkonu na ostrově Pašman jižně od Zadaru z oblasti dnešního Chorvatska.

V době husitské klášter unikl vyplenění. Husité jej v roce 1419 převzali a jako v jediném českém klášteře se zde praktikovalo přijímání podobojí, a to až do roku 1589.

Komplex kláštera se dohistorie zapsal i během druhé světové války. Z komplexu kláštera vysílala na jaře 1941 několikrát vysílačka "Magda". Tuto vysílačku obsluhovali odbojáři - radiotelegrafisté Bohumil Bachura, František Chyba, Jindřich Fröde a Otakar Batlička. Tato ilegální skupina byla napojena jak na konzulát SSSR v Praze, tak i na Obranu národa (ON). Na začátku července 1941 byl kostel pro veřejnost Němci uzavřen. Při americkém náletu na Prahu 14. února 1945 byl klášter i kostel, jako mnoho dalších civilních objektů, silně poničeny bombardováním 8. letecké armády USAAF. Na klášter a kostel dopadly 3 ničivé zápalné pumy, každá o váze 227 kg. Zásah zničil obě gotické věže (severní byla zničena zcela, celá jižní vyhořela) klášterního kostela. Kostelní klenba se ze dvou třetin zřítila. Gotické budovy vyhořely až na klenby v přízemí. Opravy komplexu proběhly již za socialismu, v první polovině 50. let dvacátého století.

Po roce 1989 získalo zpět budovy kláštera i kostel Benediktinské opatství v Emauzích. V současnosti má emauzská komunita čtyři mnichy.

V zahradě, která ležela v okolí kostela sv. Kosmy a Damiány v Podskalí, bylo dne 17. června 1848 pohřbeno jedenáct osob padlých v revoluční bouři svatodušní. Pohřbená těla však zanedlouho na rozkaz rakouských státních úřadů byla tajně vyzdvižena a převezena na hřbitov olšanský, kde byly v neznámém hrobě uložena.

Na obraze je nejstarší část areálu - Původně románský farní kostel sv. Kosmy a Damiána v Podskalí, nejstarší část areálu Na Slovanech.

Čerpáno z: https://opatstvi-emauzy.cz/historie/